Jednoduchá čepice ušitá z trika

Ač je ještě léto, tak venku to vypadá jak na podzim. Chladno, deštivo... Ale tomu, kdo má čepici to nevadí :-)
Děti vyfasují gumáky a deštníky a s radostí běhají po zahradě. A aby jim neumrzly uši, mohou dostat čepičku ušitou ze starého trika případně bodýčka. A věřte mi nebo ne, víc než šití zabere čas hledání vhodného trika.

Co budeme potřebovat:
staré pružné tričko či bodýčko
jehlu a nit popřípadě šicí stroj
čepici, která dítěti je
nůžky

Postup:
Obrátíme triko naruby a rozložíme. Na něj pak položíme čepici a obkreslíme, případně rovnou stříháme. Necháváme cca 1 cm na šev. Pokud nechceme zakládat okraj, stačí čepici položit tak, aby její spodní strana (lem) ležela na lemu trika. Poté ustříhlý okraj sešijeme. bavlna se netřepí, takže pokud šijete rovným stehem (takže to lze i šít v ruce), nemusíte zakládat. Pokud máte pružné, tzv. overlockové stehy, použijte ty. Já nejraději šiji tímto:

Poté čepičku obrátíme a máme hotovo :-) Pokud jste stříhali mimo lem, tak je potřeba čepičku ještě zakládat. A zde nějaké příklady:

Zužitkování bodýčka poté, co dítko odrostlo:

Na čepičku se dá i namalovat obrázek, či našít nějaká aplikace, korálky atd. 

Nápadům se meze se nekladou.

Nebo lze využít už obrázku na daném triku 

(v tomto případě na mikině, čepice je pak teplejší):

A další příklady čepic...

Syn miluje dinosaury,

 dcerka Myšku Minnie:

Myška Minnie

   Jelikož se mi děti zamilovaly do Mickeyho klubíku (ale trvalo mi dlouho, než jsem podlehla), rozhodla jsem se jim udělat radost a jejich oblíbené postavičky zvěčnit na tričko. Nějaké triko bez obrázku se doma vždycky najde :-) Až si vyberete, na co budete kreslit, pamatujte na to, že barva má tendence prosakovat, takže je dobré dovnitř toho, na co budete malovat, dát nějaký papír (ale pozor, obrázek budete zažehlovat, tak abyste nakonec nezjistili, že máte zevnitř obtisklý třeba leták :-) Takže já radši používám čisté papíry a nebo dva papíry dané potištěnou stranou k sobě a čistou ven).

 

   Obrázek kreslím od ruky, ale po ty, kteří neumí moc kreslit a nebo si nevěří existuje taková hezká pomůcka - jmenuje se to transferová tužka. Takže si vyberete nějaký obrázek, na něj si dáte průsvitný pečící papír a obkreslíte si ho touto tužkou (pozor, budete mít zrcadlový obrázek). Pak papír tou pokreslenou stranou přiložíte na tričko a přežehlíte žehličkou bez páry na plný výkon. Papír sejmete a máte omalovánku, kterou stačí jen vybarvit :-)

  Co se týče barev, tak jich existuje nepřeberné množství. Stejně tak kontur. Dají se sehnat i barvy plastické. Ale nejzákladnější rozdíl je v tom, zda jsou to barvy určené pouze pro bílý (respektive světlý) textil a nebo vám přemalují i ten tmavý.

  Konturovací tužky se dají sehnat v různých nádobkách, vymačkávacích tubách nebo ve formě gelových per, či fixů.

   Transferová tužka by se měla časem vyprat, takže pokud trošku přetáhnete, nevadí. Ideální je obrázek nejprve vybarvit, nechat zaschnout a teprve potom obtáhnout kontury. Já musím dělat kontury dvakrát právě díky tomu, že kreslím rovnou a při vybarvování přetahuju (aby ne, když mi při tom visí minimálně jedno dítě na noze). Ale osvědčilo se mi používat gelové pero, které je přesnější. Nicméně ve výsledku mi přijde hezčí klasická kontura (většinou používám ty na hedvábí, jsou jemnější a tenčí).

   Triko není ještě úplně hotové. Mám nachystané ještě třpytky, ale potřebuji ho předtím zažehlit, ale nějak se mi do toho nechce :-)

Až budete mít riko vybarvené, vykreslené i zaschlé kontury, je potřeba ještě výtvor zakonzervovat. Vše podle návodu na barvě, ale většinou se doporučuje obrázek zažehlit. Opět je potřeba vzít pečící papír, dát přes obrázek a žehličkou na plný výkon a bez páry cca 5 minut zažehlovat. Osvědčilo se mi tam nechat ten pečící papír do té doby, než vychladne.

Moje hobby

Po chvilkách maluji na trička, ale nějak zapomínám fotit, takže tady zběžná ukázka. Časem se pokusím udělat i nějaký návod pro ty, co jim kreslení moc nejde a věřte, že se to rázem povede i vám.

Toto bodýčko jsem malovala svému synovci podle vytisknutého obrázku. Skoro mi bylo líto ho dát pryč, ale znáte to :-)

A toto bylo moje největší dílo. Kamarád pavoukolog měl narozeniny a jeho manželka chtěla originální dárek, tak jsem mu "zcizila" fotku a dala se do díla. Výsledek posuďte sami...

Následovala beruška pro jeho syna:

 A nakonec bakterie pro jeho manželku :-) No prostě je to taková normální rodinka.

Tak příště zas další ochutnávka.